Vzpomínky (1)

Mám spoustu fotografií a negativů a rád se jimi probírám a připomínám si s nimi doby minulé dávno i nedávno. Některé z nich, myslím, stojí za zveřejnění i tady.

Fotka bude asi tak z roku 1950. Jsem na ní já a motocykl Jawa otcova bratra, který na ní za námi přijel. Motorka pak nějakou dobu zůstala u nás - otec na ní cosi opravoval - a za tu dobu jsem se na ní naučil jezdit. Protože jsem nohama nedosáhl na zem, musel u mého startu i dojezdu být otec a vypouštět mně, případně při dojetí chytit. Cvičnou dráhou byla naše ulice a k naší obhajobě musím dodat, že končila v lese. Ta naše motorka v ní byla jediná a auto jsme téměř neznali.

Podzim

Fotka vlevo je z loňského listopadu, ale svou "náladou" přesně odpovídá dnešnímu deštivému dni. Po řadě pěkných podzimních dní přišlo drobné pršení. Ale nevadí, podzimní práce na zahradě jsou z větší části hotovy. Zbývá ještě nějaké rytí, ale to zatím může počkat, roste tam zelené hnojení. Sklizeno už je všechno, včetně posledních plodin: pórku a celeru. Skončily i poslední stáleplodící maliny. Úplně poslední ovoce máme z fíkovníků umístěných ve skleníku. I ty však budeme muset do začátku mrazů přestěhovat.

Poslední sečení trávy je za námi a sekačka posbírala i spadané listí. Zbytek shrabeme, nebo použijeme příslušný vysavač.

Venku, na polích, už zůstala pouze poslední kukuřice.   

A my doufáme, že se nenaplní předpověď polských

meteorologů o kruté a dlouhé zimě. Ale i kdyby, tak 

to co máme zatím v bečkách, nás v zimě určitě zahřeje!

Ještě přidávám fotku těch krásných a chutných fíků:

Mnoho štěstí pro chilské horníky

Celou dlouhou dobu jsem sledoval osudy zavalených chilských horníků a dnes i části přímého přenosu z jejich netradičního vyfárání. Jako bývalý havíř jsem s nimi soucítil a přeji všem, aby zdravotních, případně jiných následků bylo co nejméně.
Zdař Bůh! Jsem rád, že to budete mít za sebou!

Babí léto

Autorem této fotky je náš dobrý kamarád Michal, který byl s manželkou u nás na návštěvě. Ovoce na ní je nashi a strom roste na naší zahradě. Jeho dozrávání znamená definitivní nástup podzimu a s ním i dny, které lze označit jako skutečné babí léto, ať si nám meteorologové vykládají o jeho příchodu co chtějí!

Dnes to opravdové babí léto bylo, a bylo to dobře, protože elektrikáři nám - s patříčným předstihem - oznámili, že se dnes musíme obejít bez elektřiny. Kvůli nutným opravám čehokoliv. Letos už potřetí.

Tak jsme k obědu vylepšili  polský kabanos o kousky papriky, slaniny a cibule, napíchli na špejli, a roztopili náš malý gril. K tomu trochu velkopopovického kozla a na elektrikáře jsme zapomněli. Byla to babílétová pohoha. Stejně tak i na odpolední procházce s Dinem.

Jen tak mimochodem: zkusili jste někdy žít bez elektřiny? Alespoň jeden den?