Včera začal podzim

Po svaté Anně přišly chladna z rána, tak, jak si přeje lidová pranostika a je ověřeno věkem. A nám se trochu ulevilo od teplot typických pro některé oblasti Afriky. Pak přišlo i denní ochlazení a dovolím si tvrdit, že i podzim. Z horkého, z větší části tropického léta, přímo podzim.Během několika málo dní na konci srpna. Pokud mohu posoudit podle několika posledních let, tak to není výjimka.
Počasí si "jede" podle svých not. Hodíme se mu - do těch not - i my lidé?

A můj vnitřní hlásek se hlásí o slovo a tvrdí, že ne: "Až nás příroda bude mít plné zuby, tak se nás zbaví. A bude v pohodě!  Vždyť k tomu má plno možností, proti kterým jsme naprosto bezmocní. Bohužel se tváříme, že jako - sorry -pohoda."

U lékařky

Dnes jsem byl na "společenské" návštěvě u mé lékařky. Chodím za ní jednou za čtvrt roku. V mých kmetských létech a při absenci závažnějších nemocí je to opravdu společenská záležitost. Lékařka je  mladá kočka a je opět těhotná, V krátké době podruhé. V dnešní době je to neobvyklé, proto v mých očích její lidská úroveň stoupla a začal jsem si jí víc vážit!😌

Naše pravnouče Veronika.

Ovoce s peckami

Ryngle a švestky v tomto krutě teplém létě rychle zrají a zatímco my se staráme o úrodu zespodu, hejna špačků hodují v jejich korunách.
Sbíráme a dáváme do sudů, neboli beček, už se završuje pátá a prázdné začínají chybět. A tak si říkám, co s tím budeme dělat až to všechno přivezu z pálenice?

A z mé hlavy se ozval ten známý vnitřní hlas:
"Jako bys to nevěděl:
něco vypiješ sám
od něčeho ti pomohou kamarádi a známí
něco poznenáhlu rozdáš
případně i můžeš prodat.
A pokud vůbec pár kapek zůstane (a o tom pochybuji), tak si namažeš kolena!"