pondělí 16. května 2011

Lužice - sochy (3)

Díl třetí - Co mě ještě zaujalo.

Soch a plastik je v Lužicích mnoho. Z toho co jsem stačil prohlédnout, mě zaujala skupina tří plastik v parčíku za kostelem. Mají společný hlavní materiál - dřevo.


Na dvě z nich jsem se podíval také zblízka. Na té první jsou to opět hornické symboly: kahan (možná spíše lampa na zjišťování nebezpečného plynu; ale v podmínkách místních dolů se neorientuji!) a vrtací korunka.


Na další jsem zkoumal, jak asi vznikl ten útvar umístěný nahoře. Až na fotce jsem si všiml cedulky s nápisem Cihelna skládka. V obci bývala cihelna a mohl by to být nějaký nepodělek z cihelní pece.


A úplně na závěr místní cyrilometodějský kostel.


neděle 15. května 2011

neděle 8. května 2011

Kalina tušalaj

Vloni se na našich kalinách objevila první poupata. Jsou to mladé keře a chvíli jim trvá než se rozhodnou kvést. Poupata ale zůstala neotevřená, jakoby zaschlá, ale zůstaly v této podobě celou zimu a letos se - kupodivu -  probraly a rozkvetly. Takovou rostlinu jsem ještě nepoznal: jeden rok nasadí na květ a rozkvete až druhý rok.
Květu si zdálky ani moc nepovšimnete. Když se ale na něj zblízka podívá objektiv fotoaparátu, tak je to nádhera.


pátek 6. května 2011

Ještě o jaru

Chválil jsem tady letošní jaro (http://drivejsiabsolvent.blogspot.com/2011/04/o-jaru-sakure.html) a možná jsem to trochu zakřikl. Stačily tři počáteční květnové dny a některé rostlinky vypadají tak, jak je vidět na fotce.


Podobně jako tato réva dopadlo i kiwi, některé ostružiny, trochu brambory. Přesto je letošní jaro krásné. Další fotka je ze stejného dne a dostatečně vyvažuje působení mrazivých nocí.



Lužice - sochy (2)

Díl druhý - Hudebníci

Soch, které zařazuji mezi ty, které jsou ztvárněny s hudebním nástrojem jsem viděl pět. První dvě stojí v parčíku před vchodem do kostela a mají společné hluboké zamyšlení, možná i smutek. Však se na ně podívejte!



Houslista má sice postavu kulturisty, ale se svým nástrojem jakoby srostl, tak si s ním při té skladbě rozumí. Flétnista (možná pištec?) je velmi zamyšlený a vyzařuje z něho pokora. Tu sochu bych chtěl mít na zahradě a u ní lavičku na rovnání si obsahu své hlavy.

Další tři sochy jsou za kostelem, v prostoru, kde se obec rozšiřuje v jakousi dlouhou náves s parkem uvnitř.


Na můj vkus jsou daleko od sebe. Být v těsnějším kontaktu, mohli být kapela. Podíváme se na ně i z větší blízkosti.




(Klepnutím na fotku je možné ji zvětšit)

čtvrtek 5. května 2011

Lužice - sochy (1)

Díl první: Permoníci

Přes Lužice jezdíme do našich oblíbených Mikulčic a tak jsme si nemohli nevšimnout toho, jak se za posledních několik let obec vylepšila: chodníky, domy, celková úprava, čistota a také něco navíc, co mnohde jinde není: pouliční galerie soch.

O jejich vzniku toho mnoho nevím. Něco málo jsem zjistil na internetu a ostatní je dílem mé fantazie. První tři fotky jsou sochy umístěné spolu a nazval jsem je permoníci. Jednak mi je připomínají, jednak v sousedních Mikulčicích jsou lignitové doly.

První permoník mi nejdříve připomínal vinaře se sklenkou vína u oka. Jenže tu sklenku má u oka příliš blízko a sklenka vypadá spíš jako krystal. Co když to není vinař, ale permoník, který právě našel vzácný krystal a s radostí ho prohlíží.

Pak je tu permoník - mudrc, zamyšlený, možná ne příliš přístupný, ale určitě toho má v hlavě hodně. Navíc jeho pohled značí, že vidí i do budoucnosti.


A ještě ten třetí. Připadá mi jakoby vystupoval ze skály. Možná proto, aby varoval havíře před nějakým nebezpečím. Pokud si vzpomínám na vypravování havířů, kteří už dávno nejsou mezi námi, tak permoníci byli dobré duše.


Nakonec portrét permoníka číslo tři:





středa 4. května 2011

Medvědí česnek


Tak toto je lužní les kolem řeky Moravy u Mikulčic počátkem května. Najdete v něm místa, pokrytá doslova kobercem kvetoucího medvědího česneku. Jezdím do Mikulčic už řadu let, ale nikdy předtím jsem se nedostal ve správnou dobu na správné místo. Až letos a nelituji, byl to silný zážitek!
Ještě připomenu, že medvědí česnek má silné léčivé účinky a pochopili to i ti medvědi, kteří ho po zimním spánku s oblibou vyhledávali, aby se s jeho pomocí dostali opět do formy.