Přes Lužice jezdíme do našich oblíbených Mikulčic a tak jsme si nemohli nevšimnout toho, jak se za posledních několik let obec vylepšila: chodníky, domy, celková úprava, čistota a také něco navíc, co mnohde jinde není: pouliční galerie soch.
O jejich vzniku toho mnoho nevím. Něco málo jsem zjistil na internetu a ostatní je dílem mé fantazie. První tři fotky jsou sochy umístěné spolu a nazval jsem je permoníci. Jednak mi je připomínají, jednak v sousedních Mikulčicích jsou lignitové doly.
První permoník mi nejdříve připomínal vinaře se sklenkou vína u oka. Jenže tu sklenku má u oka příliš blízko a sklenka vypadá spíš jako krystal. Co když to není vinař, ale permoník, který právě našel vzácný krystal a s radostí ho prohlíží.
Pak je tu permoník - mudrc, zamyšlený, možná ne příliš přístupný, ale určitě toho má v hlavě hodně. Navíc jeho pohled značí, že vidí i do budoucnosti.
A ještě ten třetí. Připadá mi jakoby vystupoval ze skály. Možná proto, aby varoval havíře před nějakým nebezpečím. Pokud si vzpomínám na vypravování havířů, kteří už dávno nejsou mezi námi, tak permoníci byli dobré duše.
Nakonec portrét permoníka číslo tři:
Žádné komentáře:
Okomentovat