To je prunus, sloupovitá okrasná třešeň, ovšem bez plodů. Kvete v květnu a květy jsou rozprostřené po celém keři odspodu až nahoru. Máme ji na zahradě již několik let, ale teprve letos keř bohatě obrazil.
Kvetoucí levandule. Manželka ji zapěstovala jako malý stromeček. A vypadá docela dobře.
Rododendronu, neboli pěnišníku roste po odkvětu další patro listů. Vláha mu také značně pomohla i když se mi zdá (podle listů), že se mu u nás příliš nedaří.
Klanopraška loni odpočívala a je to poznat na velikosti hroznů. Přispělo samozřejmě i vydatné pršení.
Fíkům se u nás, na rozdíl od pěnišníku, daří a sklízíme pravidelně každý rok. Fíkovníky jsou ale v nádobách a na zimu je stěhujeme do bezmrazé místnosti.
Třešní bylo hojně vloni i letos. Vloni trochu hnily, kvůli tomu, že mezi plody zůstaly zbytky květů a pršení je namočilo a to byla příčina hniloby. Letos ten nepořádek stačil spadnout, ale závlaha přišla později a plody jsou menší.
Takhle se snaží rakytník. Jsou to pěkné velké keře a až se začnou vybarvovat plody jsou ještě krásnější. Navíc jsou po zpracování jedlé a výtečné.
O existenci muchovníku jsem vůbec nevěděl. Keř je to velký, okrasný plodem i barvou listů s příchodem podzimu a plody jsou konzumovatelné, výborné chuti.
Broskev je náchylná k nemoci kadeřavosti. Udržet ji v takovém stavu jako na fotce není pro pěstitele vůbec jednoduché. Pokud se to podaří a navíc se urodí, je radost dvojnásobná,
Naše meruňka je prastará. Určitě jí bude kolem padesáti let. A stále se drží a obdivuhodně plodí. Staráme se o ní tak, že jí příliš nezasahujeme do jejího života.
Na květy tohoto stromku čekáme už více jak pět let, ale on stejně nekvete dříve než po sedmi letech a musí mít kolem 130 cm výšky. Snad se dočkáme příští rok.Je to davidia involucrata. Česky kapesníkovec. Doporučuji jeho květy najít na internetu.
Tolik malý fotovýběr z naší červnové zahrady.
