Na zahradě se snažíme vytvářet podmínky i pro ptáky a jiné živočichy, které můžeme během roku pozorovat a radovat se s nimi ze vzájemného spolužití.
Předně. Podmínky netřeba vytvářet vrabcům. Jsou natolik domestikovaní, že si je vytvoří sami a je s nimi docela veselo, jsou veselí, štěbetaví, hádají se, perou, stále někde poskakují. Až na to, že se naučili přikrmovat granulemi, které dostávají slepice. To jsme jim zatrhli a jinak nám nevadí.
Každoročně pozorujeme hnízdění rehků. Nejvíce se jim líbil otevřený prostor pod přesahy střechy nad zdmi domu. S postupující rekonstrukcí jsme tato jejich oblíbená místa uzavřeli podbitím a rehkové hledali nové možnosti. Našli trám pod střechou terasy a začali nosit materiál na stavbu hnízda. Usoudil jsem, že to asi moc stabilní nebude a pomohl jim krabičkou posazenou na trám, který si vybrali. Nějakou dobu moje dílo obhlíželi ale postupně ho přijali za své a vyvedli tam mladé. Rehkové jsou malí milí ptáčci, odmalička zvědaví na své okolí a neustále se pohybující okolo domu.
Na konci dubna čekáme na vlašťovky se kterými přichází to správné jaro. Necháme jim pootevřený malý skládek, kde mají dvě hnízda na dřevěném stropu. Ta hnízda tam byla už na předchozím starém stropu a když jsme ho měnili, tak jsme hnízda ze starých trámů opatrně sundali, přilepili na prkénka a na nový strop přišroubovali. Na přiložené fotce je to dobře vidět. Ocenily to nejen vlašťovky, ale letos i rehkové, kteří jedno z těch hnízd obsadili.
A konečně kosové. Dlouho jsme je na zahradě příliš neviděli. Vše se změnilo, když jsme zasadili hlohyni a ta začala plodit. V zimě nedaleko ní bivakuje párek kosů a celou úrodu poctivě sklízí. Hlohyně je na přiložené fotce na jedné straně okna a hned vpravo je hustá spleť vytvořená růží z Jericha (přesněji: zimolez). Letos tam mají hnízdo s mladými. Zřejmě mají takové keře rádi, protože kdysi jsme je měli usídlené ve vinné révě, která byla tažená po stěně domu.
Žádné komentáře:
Okomentovat