Když se na tu fotku podíváme z hlediska vývoje třešní, můžeme říci, že jde o fázi, kterou můžeme bez nadsázky označit jako fázi poetickou. Je to krása, která lahodí oku. Rozum ale trochu to nadšení brzdí, protože ví co všechno může nadějně se rýsující úrodu pokazit.
Letos byly podmínky příznivé, naděje vkládané do úrody se potvrdily a tak přišla fáze druhá, vyjádřená další fotkou.
Třešně jsou v sudu a začíná jejich přeměna. Místo poezie je to jen próza, která ale slibuje, že přijde ještě jedna fáze, závěrečná a nejlepší. Vyvrcholení jménem třešňovice. Je to fáze na kterou by se daly použít slova našeho souseda, když jsme mu donesli na ochutnání čerstvě upečené buchty mou manželkou. "To nejsou buchty, to je symfonická báseň" pravil. A tak to bude za krátkou dobu i s tou poslední fází vývoje třešní.
Žádné komentáře:
Okomentovat