Moje oblíbená fotka (10)

Tahle fotka se jmenuje Měsíční kámen a občas ji někomu pošlu s povídáním, že jsem ho kdysi našel na zahradě a že nevím kde a jak se tam vzal a tajemně dodávám, že několik dní po vyfotografování zmizel.
Z té legendy je ovšem pravda pouze to, že jsem ho vyfotografoval na zahradě a že už tam zase není.. Není to kámen, ale kus betonu pocházející z rekonstrukce našeho domku. Jeho fotku jsem upravil do tajemného hávu v nějakém počítačovém programu a není tam už proto, že je uložen v betonových základech kdovíjaké stavby.

Křížová cesta v Žirči

Na výletu do Dvora Králové a okolí jsem byl zvědavý i na novodobou křížovou cestu na louce pod lesem, mezi obcemi Žireč a Kuks, o které jsem hodně četl. Křížová cesta asi není ten správný název, podle mne jde spíše o galerii moderně pojatých soch v přírodě. Nechci myšlenku a její provedení kritizovat, spíše vyjádřit, v krátkosti svůj názor:

• Umístění galerie se mi zdá být odlehlé od civilizace. Kdo ví jak je to s návštěvností?
• Patnáct pískovcových soch, každá od jiného autora, postrádá něco, co by je spojovalo. Nějakou legendu, nebo příběh, tak jako je tomu u klasické křížové cesty. Možná tam ale něco takového je a jen jsem to nepochopil.

Připojuji nějaké fotky pro ilustraci, zájemci si jistě najdou další na internetu. (Doporučuji zejména fotky na mapách Google)

Zahrada na podzim

Kalendářně ještě podzim není, ledaže bychom to posuzovali podle padajícího listí a některých rostlin a jejich květů.

Zahrádkáři ví co je sedum, ti ostatní zase znají rozchodník. Je jich mnoho druhů, proto si nejsem zcela jistý, ale tento bude  nejspíše rozchodník nádherný.

A náš tis (taxus baccata) ten se už chystá na vánoce: vyvěsil ozdůbky.

Hřiby trojčata

Krásná houbová trojčata a jejich šťastný nálezce.

Mochyně peruánská

Na zahradě nám dozrávají plody mochyně peruánské i když letošní rok pro ně zvláště příznivý nebyl. Na fotce je jeden z keříků, vloni i předloni byly keře třikrát i čtyřikrát větší a měly také podstatně více plodů.
Rostlina je ověšena typickými lampiónky, ve kterých jsou po dozrání žluté plody. Ty jsou jedlé, výborné navinulé chuti. Jíme je zasyrova i jako kompot. Jsou i další možnosti zpracování.

 

Návrat do míst spojených s mládím

Bydlíme sice na Moravě, ale rodem a většinou svého života patřím do Čech, zejména východních. Delší dobu jsem v Čechách nebyl, proto moje rozhodnutí navštívit dobře známá místa a oživit vzpomínky na doby, kdy jsem slavil narozeniny s podstatně nižším číslem.
Cílem byl Dvůr Králové a jeho nejbližší okolí.

Dvůr Králové nad Labem. Pohled od nádraží.

Pro fotografování sice nebylo to úplně nejvhodnější počasí (podle profesionálů "správné světlo"). Spíše podzimní slunečno se zamženými obzory, s tím jsem ale nemohl nic dělat, proto ve vylepšení snímků trochu pomohl počítač. Pár fotek postupně dám na stránku Fotky z výletu do Čech .

Procházka s Dinem (3)

Dino dnes vyrazil velmi zčerstva, čenich u země a "jel" tak rychle, že jsem za ním chvíleni klusal. Dokonce se na jednom rozcestí vydal i směrem, kam se mu jindy příliš nechce. Je to ale jeho vycházka, tak si cestu vybírá sám. Pak ho něco zaujalo, tak se zastavil a zkoumal a já získal čas se rozhlédnout.

Na polích už zůstala jen kukuřice, na dalších kulaté balíky slámy. Jinak strniště nebo už oranice. Sluníčko už tolik nepálí a nad obzorem není tak vysoko jako v létě. Lehce profukovalo a byla docela pohoda. Byť podle kalendáře ještě léto, tak dojem byl vysloveně podzimní.

Moje oblíbená fotka (9)

Kvetly nám na zahradě sasanky (asi Anemone coronaria). Teď už ne,ztratily se. Možná si na cibulkách ze kterých vyrůstají, pochutnalo nějaké zvířátko, možná je zničil mráz.

Fotka se, myslím, povedla a rád se k ní vracím. Zvláště teď, když se příroda zvolna chystá na zimní odpočinek. A tato rostlinka patří k jaru, které mám raději než podzim a zimu.

Další sklizeň

V květnu jsem psal o klanoprašce čínské, kterou pěstujeme. Dnes přišel čas sklizně jejích červených bobulek a výroba šťávy. Jako mechanizaci procesu odšťávování používáme jednu z "hrkaček" naší kuchyně. (Pro neznalé: Hrkačkou se u nás nazývá jakýkoli kuchyňský stroj poháněný elektřinou a vydávající zvuk, kteří my pamětníci pamatujeme z dob prvních kuchyňských robotů.)

Tento přístroj si ale jen tak potichu vrčí, o to účinnější je však při výrobě šťávy. Sklizeň byla bohatá, takže vedle slivovice, jejíž letošní proces zrodu je teprve na začátku, se budeme v zimě posilovat i lekvarem z klanoprašky.

Druhou plodinou, kterou jsme dnes sklízeli, byly šípky růže svraskalé (za názvem plně nestojím, pouze si myslím, že je to ona). Šípky jsou pěkně velké, dobře se s nimi pracuje a bude z nich džem. Velmi dobrý a samozřejmě také zdravý.

Rozkvetla bilbergie

Tento růžový květ patří naší bilbergii. Celé jaro a léto byla v zahradě a zřejmě jí to prospělo, protože květů má hned několik. Je to nenáročná květinka, velmi odolná, snese polostín i oslunění a zvykne si i na případné nešetrné zacházení ze strany jejího pěstitele.

Patří mezi bromélie, které mají domov v subtropech a tropech amerického kontinentu.