Všechno nejlepší!

Pravnučka Karolínka

Z takových vánoc nelze nemít radost.

O dnech všedních a svátečních

Dostal jsem otázku: A jak budeš trávit svátky vánoční? Bez většího zamyšlení jsem ze sebe vysypal, že jako důchodce téměř vůbec neodlišuji všední den od neděle, případně svátku, že to pro mne splývá v jakýsi průměr. Vzápětí mě napadlo, že se o něco ochuzuji. Především o změnu rytmu života, která je důležitá v aktivním věku a o to víc v letech, které následují potom.

A vzpomněl jsem si na svého tchána, blahé paměti. Od pondělí do pátku práce. V sobotu dopoledne k holiči (holič, bývalý soukromník, takže do bytu). Oholit, upravit vlasy a podebatit s dalšími, kteří se tam sešli. Prostě společenská záležitost. Byli to zase bývalí živnostníci, stejně jako děda a můj oblíbený tchán. Ten byl provazníkem. Odpoledne s našimi dětmi na vycházku, nejčastěji přes celé město na hřbitov. V neděli oblek s vestou, kravatou a hodinkami cibulemi v kapse (samozřejmě klobouk) a s babičkou do kostela. Více méně symbolicky, kvůli pořádku a další příležitosti setkat se se známými lidmi. V tom obleku vydržel celou neděli. Abych nezapomněl: po obědě byla rozhlasová pohádka, zase s vnoučaty.

Uměl to, na co já zapomněl. Že je důležité a potřebné udržovat a přímo pěstovat určité rituály, které ze života dokážou vyhnat šeď průměrnosti a které znamenají i regeneraci, nejen fyzickou, ale především duchovní.

O vztahu k životu (a práci zejména)

Přečetl jsem si článek o panu Janu Maškovi, který právě odchází do důchodu. Článek najdete zde
Panu Maškovi je ale 90 let a 62 let pracoval na jednom pracovišti. Už to je obdivuhodné. A pak mě také zaujalo jeho životní krédo:

"Když jsem nabádal svou matku, aby už nechodila do práce, tak mi odpovídala: Nebudeš-li chtít ve stáří vegetovat, dodržuj dvě zásady. Dělej, i když se ti ráno nebude chtít vstát a všechno tě bude bolet. Rozchodíš to. Zadruhé se nesmíš přežírat. A ještě je dobré k tomu přidat dobrou náladu," vysvětluje Josef Maška

Hezké vánoce

Všem, kteří sem za mnou chodí pravidelně, ale i těm, kteří přijdou jen občas, nebo úplně náhodou, přeji hezké a šťastné vánoce mezi svými nejbližšími!

Vzpomínky (4)

Na přiložené fotce je kopie plastové kartičky, kterou jsem v obchodě Comfor dostal při nákupu prvního počítače. Na kartičce je datum: 23. prosince 1998. V tuto předvánoční dobu je to tedy dvanáct let mého kratšího nebo později (v důchodu a hlavně v zimě) delšího vysedávání u počítače.

Možná bych našel  i fakturu, ze které by bylo možné vyčíst jeho komponenty. Jisté je však jedno, jeho 20 GB pevný disk slouží ještě dnes v mém současném počítači jako jedno ze zálohovacích  úložišť pro data.

Zhruba o rok později nám do našeho pražského paneláku zavedli kabelový internet a nějakou dobu jsem byl k němu připojen "na vyzkoušení" zadarmo. Moc se mi to líbilo, ale když zkušební doba skončila, oznámili ceny, které nebyly v rámci našich příjmů.

Následovalo připojení přes telefonní linku, neskutečně pomalé a vzhledem k té pomalosti také převelice drahé. V počítači jsem proto měl program, který evidoval každou minutku připojení a varoval mě před vysokými výdaji předem.

Skutečné a plnohodnotné využívání internetu však začalo až někdy kolem roku 2005 s připojením přes Wi-Fi. A dnes už si počítač bez připojení k internetu nedovedu představit.

Návrat sluníčka

Kvapem se blíží datum, kdy přijde skutečná kalendářní zima a s ní vstoupí Slunce do znamení Kozoroha. Toto období má pro mne dva významy:

- Je to začátek konce dlouhých nocí a návrat ke dnům v nichž bude den postupně delší než noc. Od začátku podzimu se na toto období těším. Jednak nemám tu tmu rád a pak to vždy znamená, že po zimě přijde jaro, které naopak rád mám a které současně znamená, že se mi podařilo prodloužit si život o další rok.

- Protože jsem navíc narozený v lednu, jsem Kozoroh. Je to moje znamení. Už hodně dlouho!

Moje oblíbená fotka (10)

Téměř celoživotním přáním mé manželky bylo (mimo jiných a podstatnějších přání, samozřejmě) chovat slepičky. Naplnění této tužby se dočkala až v důchodu, o to víc si to však užívá.

Kohoutek na fotce je hedvábnička a jak vidět byl to mazlíček. Patřily k němu i hedvábničkové slepičky - malé, krásné, roztomilé a vzorné matky. Moc nesnášely, ovšem jak uviděly opuštěné vajíčko, tak byly ochotné ho opatrovat, ohřívat a opečovávat.

Tuto fotku mám rád, protože svědčí o tom, že i málo může člověku stačit k tomu, aby byl šťastný.

Vzpomínky (3)

Dnešní vzpomínka se váže k jedné restauraci v okolí našeho bydliště. V době na kterou vzpomínám to ale byl místní národní výbor, kde jsem se ženil a moje manželka vdávala.
Pak se ale leccos změnilo a z úředních místností se stal Hostinec na Rychtě. Název vhodně navazuje na předchozí využití.
Abychom si připomněli náš vstup do společného života, tak jsme tam občas zašli a vypili jedno či dvě piva z pivovaru Litovel, příhodně zvané lavina.
Když pivo hostinský přinesl na stůl, byla celá sklenice plná bílé pěny, která se pohybovala právě tak jako lavina a postupně - odspodu - se zhmotňovala v pivo. Pivo bylo výborně, leč trochu dražší a to zřejmě bylo i důvodem k tomu, že se přestalo čepovat.

Škoda! Pro nás to byl docela pěkný rituál.

Elektronická zdravotní knížka

O možnosti mít svou zdravotní knížku v elektronické podobě (EZK) na internetu a tím i doma v počítači, jsem slyšel a četl už dříve. Teprve tento týden jsem se k EZK vrátil a objednal si ji na http://www.izip.cz/ Během několika dnů přišel dopis s přihlašovacími údaji a knížku jsem si mohl zprovoznit. Jde o službu poskytovanou zdarma pro pojištěnce VZP.

Může do ní zapisovat lékař, ale i každý její majitel a vést si tak přehled o svém zdraví, případně nemocech. Demoverzi knížky je možné si vyzkoušet na https://demo.izip.cz/intro/show
Zaujala mě její komplexnost a její snadná ovladatelnost. Rozhodně s ní budu pravidelně pracovat.

Znovu o Kindle

Čtečka přišla s anglickým menu. V jeho hlavních bodech jsem se orientoval, ovšem "nuance" mi jaksi unikaly, vzhledem k mé dost povrchní znalosti angličtiny. Proto jsem přivítal aktivitu nadšenců, kteří připravili kompletní českou verzi menu a za velmi nízký peníz jej nabízejí na Aukro.cz. A to včetně počeštění klávesnice a podrobného návodu. Všechno funguje a tak mohu doporučit.

Čtečka má mimo jiné také dva reproduktorky. Velkou místnost neozvučí, ale pro komorní poslech plně postačí. Navíc nechybí ani konektor pro sluchátka. Pro čtečku nejsou problémem soubory mp3, tedy písničky, hudba vůbec, audio knihy, ale i rozhlasové hry. Těch je na internetu k dispozici mnoho a zadarmo. Takže např. stáhnu detektivku od Agaty Christie, postrčím ji do čtečky a večer v posteli nasadím sluchátka a poslouchám a přitom příjemně usínám. Umí to sice i jiné aparátky, ale zase to neumí s knížkami.

Přišla zima

..... a s ní se v hojném počtu vrátily sýkorky, zvonci, vrabci a lecjací další ptáčkové i velcí ptáci. Opráším dvě budky na krmení, pověsím je na meruňku před oknem z kuchyně a pak už jen nosím slunečnici a jiné pochoutky. Vděční ptáčkové nám za to připraví zábavu na celou zimu.
Jak to teď na naší meruňce vypadá,  ukazují dvě fotky.