Bylo nás pět

Po dobré detektivce přišel na řadu Karel Poláček s Bylo nás pět. Lehké čtení, hlavně ale řada výrazů, které dobře znám ze svých dětských let a tady je znovu slyším z úst kluka  Péti Bajzy a ostatních.

To není prauda, řekne, když je obviněn z lotroviny, kterou nemá na svědomí. Všech pět, nebo i víc, se  jich chodí koupat do Klobouku nebo Kalhot a jsou tam pihauky, které cucají krev a také hovada.
Když povozníkův kočí Jakub přiveze panu Bajzovi do jeho koloniálu v bednách nové zboží a chlapi je složí, dostanou za odměnu štamprličku kořauky.
Jestliže kluci zlobí a vyvádí, tak jsou povstalci, nebo skotáci a Kristýna, služka v Bajzově domácnosti je ramptepurda ramptepurďácká.
Pro moje potěšení je toho tam ale podstatně víc!
Pes Pajda krempíroval (byl nemocný); Kozí Kuncka pravila: "Pán Bůh se na tu rozkoš dlouho dívat nebude...jelikož má těch rumrejchů plné zuby"; Péťa se ve skole porád hlásil; pan Fajst chodíval po jedné cestě kvíčeru a nosil si punclák mléka; kluci byli občas klazani, co je třeba je dát polecajtovi; studenti chodívali hrát pilijár (v mládí i já).

Včera začal podzim

Po svaté Anně přišly chladna z rána, tak, jak si přeje lidová pranostika a je ověřeno věkem. A nám se trochu ulevilo od teplot typických pro některé oblasti Afriky. Pak přišlo i denní ochlazení a dovolím si tvrdit, že i podzim. Z horkého, z větší části tropického léta, přímo podzim.Během několika málo dní na konci srpna. Pokud mohu posoudit podle několika posledních let, tak to není výjimka.
Počasí si "jede" podle svých not. Hodíme se mu - do těch not - i my lidé?

A můj vnitřní hlásek se hlásí o slovo a tvrdí, že ne: "Až nás příroda bude mít plné zuby, tak se nás zbaví. A bude v pohodě!  Vždyť k tomu má plno možností, proti kterým jsme naprosto bezmocní. Bohužel se tváříme, že jako - sorry -pohoda."

U lékařky

Dnes jsem byl na "společenské" návštěvě u mé lékařky. Chodím za ní jednou za čtvrt roku. V mých kmetských létech a při absenci závažnějších nemocí je to opravdu společenská záležitost. Lékařka je  mladá kočka a je opět těhotná, V krátké době podruhé. V dnešní době je to neobvyklé, proto v mých očích její lidská úroveň stoupla a začal jsem si jí víc vážit!😌

Naše pravnouče Veronika.

Ovoce s peckami

Ryngle a švestky v tomto krutě teplém létě rychle zrají a zatímco my se staráme o úrodu zespodu, hejna špačků hodují v jejich korunách.
Sbíráme a dáváme do sudů, neboli beček, už se završuje pátá a prázdné začínají chybět. A tak si říkám, co s tím budeme dělat až to všechno přivezu z pálenice?

A z mé hlavy se ozval ten známý vnitřní hlas:
"Jako bys to nevěděl:
něco vypiješ sám
od něčeho ti pomohou kamarádi a známí
něco poznenáhlu rozdáš
případně i můžeš prodat.
A pokud vůbec pár kapek zůstane (a o tom pochybuji), tak si namažeš kolena!"

Ze Slovanského Hradiště v Mikulčicích

Slunečný podzimní den a louky plné kvítí.

U hlavní budovy vyrostla nová rozhledna.

A nakonec centrum Hradiště.

Po čase opět z Mikulčic

Cyril s Metodějem

Vstup do místní fary

A jedno nezvykle, ale přesto pěkně,  vyzdobené okno

Jak jsem pásl krávy

Stalo, že jsem se dostal mezi krávy. Takto mě přivítaly.

 A ty jsi kdo?

 Nějak se mi nezdáš.

 Na přežvykování něco máš?

A už neobtěžuj! Se paseme.